Obec Červená Voda

První zmínka

První zmínka roku 1481, panství: Ruda nad Moravou, správní okres Zábřeh (1850-1855, 1868-1960) a Štíty (1855-1868), fara: Červená Voda (od roku 1671, předtím Štíty). Moravská trhová ves (Marktgemeinde) Červená Voda se nachází na úpatí Suchého vrchu (995 m n.m.) v údolí stejnojmenného potoka. Císař Ferdinand V. povolil obci listinou z 3.3.1847 konání čtyř trhů obecných a tří dobytčích ročně. Od té doby byla uváděna německým termínem „Marktgemeinde“, který po přeložení do českého jazyka znamená „trhová ves“ nebo „trhová obec“. Termín „Marktflecken“, česky městys nebo městečko, nelze v případě Červené Vody použít. K povýšení obce do této kategorie nedošlo. Původní ves byla založena snad již v průběhu druhé poloviny 14. století.

Jméno dostala podle horniny (hnědel hojně obsažený v třetihorních štěrkopíscích, které se ostrůvkovitě vyskytují v horním povodí místního potoka), která vše barví hnědě až červenohnědě. Zejména je-li ponořena do vody. Podle pověsti došlo za husitských válek v okolí k strašlivému krveprolití, při kterém se voda v místním potoce zbarvila do červena. Od té doby se prý této lokalitě začalo říkat Červená Voda. V písemných pramenech se poprvé připomíná roku 1481 pod jménem „Heraltice“. A to v listině, kterou Albert starší ze Štenberka prodal statek Štíty Janu Dalčickému z Dalčic. V roce 1576 se uvádí jako „ves Horní Heraltice, kteráž se německy jmenuje Rateboser“. Od založení až roku 1624 byla součástí šíteckého staku (panství). Jako konfiskát ho koupil Karel z Lichtenštejna a připojil
i s Červenou Vodou k panství Ruda nad Moravou. Jeho součástí zůstala ža do zrušení patrimoniální správy. Po roce 1850 se stává samostatnou a samosprávnou obcí. Později roku 1943 je k Červené Vodě připojena sousední obec Šanov (Schönau). V květnu 1945 se obě lokality od sebe oddělují a znovu se stávají samostatnými obcemi. Nanedlouho nato v roce 1946 je Šanov podřízen místní správní komisi v Červené Vodě. Společná správní komise byla zrušena na konci roku 1947. V obou obcích byly zvoleny samostatné místní národní výbory. V lednu 1949 mělo dojít k sloučení Šanova s Červenou Vodou v jednu samostatnou lokalitu. Tento záměr se však podařilo prosadit až v listopadu téhož roku.

Na začátku roku 1950 byl za úřední název sloučených obcí stanoven tvar „Červená Voda“. Při rozsáhlé správní a územní reformě v roce 1960 se s platností od 1.7.1960 Červená Voda stává součastí českého okresu Ústí nad Orlicí. Zároveň k ní byly připojeny do té doby samostatné obce Bílá Voda, Mlýnický Dvůr, Mlýnice a Moravský Karlov z okresu Zábřeh a Dolní Orlice, Horní Orlice a Horní Boříkovice z kresu Žamberk. Později od 1.1.1973 byla obec Horní Boříkovice od Červené Vody oddělena a připojena k obci Dolní Boříkovice.

Znak

„V červeném štítě zlatý kosmý zúžený hrot přeložený modrým květem

 lnu.“ Obci byl udělen rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu z 14.5.2002. Hrot symbolizuje pevné spojení jednotlivých částí obce v jeden celek a také spojení Čech a Moravy. 

Kombinace barev (zlatá a červená) vychází z rodového erbu knížat z Lichtenštejna, k jejichž panství Červená Voda náležela více jak 200 let. Tento rod byl i patronem místního kostela sv.Matouše a po jednom z členů rodu (Karlu Eusebiovi z Lichtenštejna) je pojmenována jedna z částí obce (Moravský Karlov). Květ lnu představuje plodinu hojně v obci pěstovanou a symbolizuje douhou, bohatou a do dneška přetrvávající textilní tradici obce. Jeho autory jsou Ing. Petr Cink a Ing. Václav jetmar, oba z Červené Vody.

Vlajka

„Červený list se žlutým kosmým klínem vycházejícím ze šesté až osmé osminy vlajícího okraje a stejné vzdálenosti nad dolním okrajem listu a s vrcholem v horním rohu listu. Uprostřed listu modrý květ lnu a průměru rovném polovině šířky listu. Poměr šířky listu k jeho délce je 2:3.“ Obec ji obdržela spolu se znakem, se kterým je totožná. Také její autoři jsou stejní.

Uvedený text je citovaný z knihy: Jan F. Křivohlávek: Znaky, vlajky, pečeti a správné vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí, 2005, str.99 - 100, Oftis Ústí nad Orlicí, ISBN: 80-86845-25-7.  

Geografie

Červená Voda leží v údolí, které se nazývá Králická brázda. Je to nejjižnější zúžená část většího celku Kladské kotliny, která se
v současné době rozkládá převážně v Polsku. Okraj brázdy na západě tvoří mohutná hradba Bukovohorské hornatiny. Z ní nápadně vystupuje Suchý vrch (995 m) a Buková hora (958 m). Mezi nimi je nepříliš výrazná sníženina, nazývaná Červenovodské sedlo, do kterého stoupá serpentinami hlavní silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a překonává tu výškový rozdíl 300 m. Do Králické brázdy velmi příkře spadající Bukovohorská hornatina je nejjižnějším výběžkem Orlických hor.

Východní okraj brázdy již netvoří tak mohutnou hradbu, ale je více rozčleněn údolími potoků na jednotlivé hory a skupiny kopců, z nichž je nejvýraznější Křížová hora (735 m), Spálenisko (746 m) a Kamenáč (730 m). Tyto kopce, spolu s poněkud vzdálenějším Jeřábem (1003 m), patří k Branenské vrchovině, která je součástí rozsáhlého celku Hanušovické vrchoviny.

Králická brázda vznikla v třetihorách jako tzv. prolom. Staré přeměněné horniny (migmatity, svory) byly ve druhohorách v době křídové zaplaveny mělkým mořem, které na nich zanechalo mohutné nánosy slínovců a opuk. Ve třetihorách pak byla tato plochá krajina podrobena zlomům, zdvihům a poklesům, při kterých území dnešní Králické brázdy pokleslo a okolní kopce byly vyzdviženy. Z kopců pak byly nánosy křídového moře postupně sneseny a obnažily se tam staré metamorfované (přeměněné) horniny. Usazené horniny se pak zachovaly jen na dně brázdy. V mladších třetihorách se tu nad nimi zvláště v severní části brázdy usadily činností tehdejších řek vrstvy štěrkopísků, bohatých na hnědel.

Červenou Vodou protéká k jihu Červenovodský potok, který se vlévá v Bílé Vodě do řeky Březné, jenž pramení na svazích Jeřábu
a protéká Moravským Karlovem a Bílou Vodou. Tato řeka se vlévá u Hoštejna do Moravské Sázavy a voda z ní se přes Moravu dostává do Černého moře. Do Severního moře teče voda z katastru osad Dolní a Horní Orlice, kterými protéká pramenný tok řeky Tiché Orlice. Mezi Červenou Vodou a Orlicí tedy probíhá hlavní evropské rozvodí, které sestupuje ze Suchého vrchu, a na dně brázdy se snižuje až na 561 m n. m. pak stoupá na Kamenáč a dál na Jeřáb.

Podnebí Červené Vody, která leží v nadmořské výšce přibližně 530 m, je pod vlivem převládajících severozápadních větrů, které sem pronikají Kladskou kotlinou. Spolu s nadmořskou výškou mají vliv na chladnější a vlhčí ráz místního podnebí. Průměrná roční teplota je +5°C, roční průměr srážek 1000 mm.

Populace

Červená Voda má cca 2975 obyvatel. Byly k ní postupně jako osady připojeny bývalé samostatné obce Šanov, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr, Mlýnice, Dolní Orlice a Horní Orlice. Typem zástavby má vesnický charakter, ale počtem obyvatel převyšuje
i některá města. Obyvatelstvo bylo před rokem 1946 převážně německé, větší česká menšina se tu vytvořila po roce 1918 (přes 300 obyvatel). Historicky náležela Červená Voda k Moravě, stejně jako její připojené obce (kromě obou Orlic) a patřila k politickému okresu Zábřeh a v jeho rámci k soudnímu okresu Štíty (Šilperk). Se Štíty sdílela i nejstarší historické osudy, jako součást tehdejšího malého panství šilperského. Jako jeho součást je i uváděna v listinách, poprvé v r. 1481, tehdy ještě pod názvem Malé (Horní) Heroltice. Když se v r. 1624 stal majitelem šilperského panství Karel z Lichtenštejna, připojil toto panství (včetně Červené Vody) ke svému panství se střediskem v Rudě nad Moravou. Jeho součástí byla obec až do zrušení poddanství. Od r. 1960 patří obec do okresu Ústí nad Orlicí.

Průmysl a zemědělství

Červená Voda je zemědělsko - průmyslová obec. Zemědělství je reprezentováno několika soukromými subjekty. Průmysl, dříve převážně textilní, měl v minulosti hlavní zásluhu na rozvoji obce. V r. 1910 zde bylo napočítáno kromě jiného 44 výrobců textilního zboží. Ještě donedávna tu působily tři textilní závody, v současné době však funguje již pouze jediný - Intercolor, a.s. věnující se barvení
a úpravě pletenin. V areálu bývalé Perly 09 dnes působí firma Roltechnik, výrobce van, sprchových koutů a příslušenství. Dále pak
v obci působí Vysokozdvižné vozíky s.r.o., Kartáčovny spol s r. o., Autodoprava Stanislav Krobot s.r.o. aj.

V areálu bývalé nemocnice (zal. r. 1897) je dnes ambulantní služba a rehabilitace. Lékárna se nachází v centru obce. Obec má zdravotní středisko, domov důchodců, pobočku České pošty, obecní knihovnu, společenský sál.

Dopravně je Červená Voda napojena na lokální železniční trať 024 Dolní Lipka - Štíty s pěti zastávkami v jednotlivých částech obce, má autobusové spojení včetně několika dálkových spojů. V obci je celostátně důležitá křižovatka silnice č. 11 (Praha - Ostrava) a č. 43 (Brno - Kladsko).